Těší mě, že právě držíte v rukou další vydání Kavárenských novin, ať již tištěných či elektronických. Možná si říkáte, proč právě v této době, kdy má člověk na několik kliknutí na dosah ohromné množství informací, někdo vydává občasné tištěné noviny? Právě proto!
Chceme vás na chvíli zastavit a nabídnout společnost lidí a příběhů, které jsou nám blízko, nejsou na první pohled vidět a mají podle nás smysl. Až noviny dočtete, někde je nechte, předejte je přátelům, vysušte jimi své boty nasáklé vlhkostí z putování krajinou nebo do nich jen zabalte sklenici s marmeládou. Takové totiž mají naše noviny být – mají skromně přinášet skvělé příběhy a zajímavá témata.
Letos mi zemřela babička. Byla neobyčejně společenská. Kdo Bobinu, jak jí všichni říkali, znal, věděl, že se k ní dalo přijít na kus řeči prakticky v kteroukoli hodinu. Chybí mi. Buďte se svými blízkými a hledejte si takové, s nimiž můžete krásně mlčet i si jen tak povídat. Svět je plný příběhů a je třeba se o ně dělit. I přes neshody a odlišné názory je důležité neustále hledat a nacházet způsoby, jak spolu mluvit.
Mamacoffee letos slaví desetileté výročí od založení (více v následujícím textu). Jestli si něco do dalšího desetiletí mamacoffee opravdu přeji, tak je to to, abychom sami možnosti sdílení svých příběhů nalézali a využívali jich.
Přeji vám krásné léto!
Daniel Kolský