Cesta k naší nové kávové farmě

Publikováno: 15. 1. 2018

Vypěstování kávy nás stojí víc, než za kolik jsou firmy ochotné kávu vykupovat. Vůbec se nedivím, že moje děti nechtějí mít s pěstováním kávy nic společného.“ Od té doby, co jsme s manželkou založili mamacoffee, jsme projeli mnoho kávových farem a tyto věty jsme slýchali téměř všude. Když jsme před více než deseti lety poprvé vyrazili do Etiopie, nechtěli jsme si přiznat, jak tvrdý kávový byznys je a zároveň kolik z něj tvoří jen marketing bez reálného obsahu. S rostoucími vědomostmi a zkušenostmi z konkrétních kávových zemí v nás rostla nespokojenost s tím, jak celý proces pěstování a zpracování kávy funguje. Začali jsme přemýšlet, jak s tím něco dělat a činnost firmy posunout. Jak prohloubit spolupráci s farmáři, od kterých si kávu bereme, nebo jakým způsobem konkrétní zpracovnu či farmu podpořit jinak. Zároveň jsme hledali řešení nad rámec různých klišé a certifikací. Chtěli jsme
reálně něco změnit a třeba i jen trochu zlepšit způsob fungování jedné malé farmy.

Vyzkoušet si to

Začali jsme tak po farmách ještě víc jezdit a poznávali jsme jednotlivé kávové oblasti, vztahy, pravidla a limity. Do Etiopie, Indonésie, Nikaraguy, Guatemaly, Kostariky, Panamy, Brazílie a pak znovu několikrát do Etiopie jsme vyráželi hledat cestu vedoucí k uskutečnění našich záměrů. V každé zemi jsme potkali stovky fantastických lidí a zjistili detaily o pěstování kávy, životě jejích pěstitelů i poznali největší překážky a komplikace ve fungování zdejšího
obchodu.

Jak nejlépe zjistit, jak se věci mají, situaci v dané lokalitě změnit a začít tam pěstovat vlastní kávu? Jednoduše tam jít, vyzkoušet si to a úplně při tom nenarazit. Řadu farmářů jsme také pozvali k nám a ukázali jim do detailu, co děláme, jak jejich kávu zpracováváme a co zákazníky zajímá. Chtěli jsme jít ještě dál, a tak jsme vyslali Zuzanu (několikanásobnou vítězku české soutěže v Cup Tastingu) na farmu do Nikaraguy a Františka s Michalem do Indonésie. Do vysněné Etiopie zatím nikoho, protože tam byl mezitím vyhlášený výjimečný stav.

Vedle chuti kávy, pražení, fungování kaváren, snahy o zlepšení kvality kaváren, školení zaměstnanců a dalších stovek témat, které představují v Česku náš denní chléb, jsme začali řešit, jak založit účet v Nikaragui nebo proč si farmáři v Indonésii myslí, že se káva používá jako střelný prach. Začali jsme přes půl planety konzultovat ideální postupy pěstování. Kolega z Nikaraguy nám tak posílal i konkrétní technické postupy pro zastavení škůdců a zlepšení
kvality sklizně. Dostali jsme se k podstatě. A v tom momentu jsme se museli vydat ještě dál.

Borovicové mikroklima

V Nikaragui jsme se nejvíce posunuli díky tomu, že tam Zuzana odjela na několik měsíců, začala objevovat další farmy, ochutnávala kávy a hledala jejich pěstitele. Na podzim jsme tak již poněkolikáté vyrazili na farmu, kterou se nakonec chystáme po letošní sklizni koupit.

Po třech intenzivních dnech v New Yorku plných poznávání nových kaváren i pražíren jsme se spolu s mým synem, kterého jsem tentokrát vzal s sebou, znovu na dalších šestnáct hodin ocitli na cestě přes Atlantu do Managuy. První, co vás v Nikaragui překvapí, když přilétáte z pozdně letní Evropy, je teplo a vlhko. Prakticky okamžitě vás obejme a až do kávových farem vysoko v kopcích vás nepustí.

Druhý den ráno jsme po návštěvě nejvýraznější kavárny v Manaze vyrazili do druhého největšího města Nikaraguy a hlavního kávového centra Matagalpy.

Matagalpa leží v údolí. Obklopují ji hory, kam se postupně rozrůstá. Ráno jsme vyrazili do kopců nad město na farmu Los Pinos (Borovice). Leží přibližně třicet minut autem z centra. Farmu spravuje spolu s dalšími čtyřmi lidmi Byron Corrales. Celá oblast hor na sever od Matagalpy je zemědělsky obdělávaná. Severněji leží přírodní rezervace Cerro Datanlí –El Diablo s deštným pralesem. Je to skvělé místo k pozorování ptáků i dalších zvířat.

Farma Los Pinos se jmenuje podle borovic, které Byronův tatínek před desítkami let na hřebínku tyčícím se nad současnou farmou spolu s dalšími stromy vysázel. Hory bohaté na stromy a zeleň vytvářejí mikroklima s výrazně vyšším množstvím srážek, než je tady obvyklé. Díky tomu farmáři mají mnohem lepší podmínky pro pěstování kávy. Dešťová voda v Matagalpě představuje zdroj pitné vody i elektrické energie.

Jasmín & Růže

Byron je velký zastánce ekologického zemědělství, ekologické rovnováhy a celostního přístupu k fungování člověka v přírodě. Pěstování kávy chápe jako určitou dovednost či umění, které musí být v souladu s přírodou i konkrétním místem. Dlouhodobě a systematicky tak vytváří jedinečnou strukturu vztahů rostlin, zvířat a dalších zdrojů.

Pro hnojení, výživu a ochranu rostlin využívá širokou škálu vlastních postupů a prostředků. Jeho kompost se skládá z kravského hnoje, přidaných mikroorganismů, jež získává specifickým procesem ze zbytků cukrové třtiny, dalších siláží a dřevěného uhlí. To vše nechává tři měsíce zrát a následně dává ke každému kávovníku. Unikátní je i jeho biologická kontrola pěstování kávovníků a jejich ochrana.

S Byronem jsme procházeli jeho farmou Los Pinos, ukazoval nám její jednotlivé části. Mezi nimi také krásné zahradnictví, kde pro sebe i další farmáře z okolí pěstuje sazenice stromů, kávovníků a dalších rostlin. Kávoví farmáři se sdružují do kooperativy s vlastní zpracovnou kávy, která jim pomáhá se zpracováním po sklizni, budováním infrastruktury i řadou dalších aktivit. Byron se stará o tři další farmy, a protože se chce více soustředit na jejich zlepšování, dohodli jsme se, že jednu z jeho farem koupíme.

Konkrétně jde o farmu Cielito Lindo – „Krásné nebíčko“. Protože farem s takovým názvem je hodně, a to nejen v Nikaragui, přejmenovali jsme ji se Zuzanou podle její dcery Jasmíny a mé dcery Rózy na Jasmín a Růže. Farma leží přibližně deset minut cesty autem od Byronovy farmy Los Pinos.

Pozemek od brány stoupá zhruba třicet výškových metrů na hřebínek, který je nejvyšším místem v okolí a ze kterého je krásný výhled do krajiny. Farma klesá příkrým údolím dolů k prameni potoka. Od této říčky se opět na druhé straně údolí zvedá až do poloviny kopce k další cestě.

Kávovníky byly poté, kdy je před dvěma lety zasáhla kávová rez a velkou část z nich zničila, znovu obnoveny. Některé se nyní jen přesadí. Vedle toho budemevytvářet více menších specifických úseků odrůd a plantáží (tzv. micro-lotů) a pracovat na zvýšení celkové produkce kávy.

Dále v nejvyšší části farmy vysadíme vyšší stromy pro optimální zastínění kávovníků i podrostu. Právě tady také plánujeme vybudovat nový dům, který by měl sloužit jako ubytovna se zázemím. Farmu chceme provozovat s chytrým využitím kompostu, technologií a minimalizací dopadu na okolí. Během plánování spojujeme své znalosti a vědomosti s Byronovými.

Spojit se s místními

V průběhu týdne jsme navštívili farmu ještě několikrát a připravili přesnější plány úprav. Protože těsně za hranicemi farmy vedou cesty a sousedí s dalšími farmami v okolí, je důležité výrazně spolupracovat s celou širší komunitou farmářů a jejich rodin, především pak se sběrači (vlastními i z dalších farem) na tom, aby plastové a jiné neorganické odpadky nepohazovali do stráně. Rozhodně se chceme spojit se školou a zkusit mnohem více zapojit mladé členy kooperativy.

Společně s kooperativou plánujeme zlepšit kvalitu pěstování, sklizně i následného zpracování a propagace místní kávy. Hodláme ji pak nabízet dalším pražírnám a partnerům. Farmu zpřístupníme veřejnosti a budeme ukazovat, co a proč děláme a jaké k tomu používáme postupy. Chceme mnohem více propojovat i okolní farmy s dalšími pražírnami a prospět tak celé komunitě a regionu.

Farma Jasmín & Růže je výsledkem několika let příprav a hledání cest v různých částech světa. Určitým způsobem
je to i naplnění našeho motta „káva s příběhem“. Těšíme se, že vám kávu z této farmy nabídneme již po příští sklizni na jaře roku 2018.

______

Připravujeme crowdfundingovou kampaň na podporu našeho plánu a celkového rozvoje farmy. V rámci kampaně bude možné získat skvělé odměny a stát se součástí tohoto jedinečného projektu. Pokud vše půjde dobře, na přelomu března a dubna 2018 farmu převezmeme a začneme hodně aktivně pracovat na tom, abychom byli na další sklizeň kávy dobře připraveni.